Letos se již po druhé konal předtáborový puťák pro nejstarší. Tento rok byl však o něco drsnější a o dost delší než minule.
Začalo to ve středu 11. 7. Po několika přestupech jsme vlakem dorazili do nějaké vesnice asi 50 km od Bechyně, kam jsme chtěli dorazit. Ze začátku jsme byli vysmátí, nálada byla dobrá, cestou jsme si povídali… Jenže na konci cesty, kterou jsme měli ve středu ujít nás čekal dlouhý kopec. Nicméně byl zdárně překonán, a tak jsme nakonec dorazili do místa přespání. Zde jsme si udělali večeři, byla to polévka a na její míchaní byla vyrobena míchačka, která byla později nazvána Robertek a byla opatrována jako oko v hlavě (hlavně s ní nemíchat!).
Další dny jsme si také užili. Za tento puťák jsme se naučili stavět přístřešky a taky jsme si popovídali. Jen nás na konci už všechno bolelo, takže jsme měli radost, když jsme v pátek 13. 7. dorazili do Bechyně. V sobotu jsme už jen došli do tábořiště a tábor mohl začít.
