RANGER KIDS (5 – 8 let)
Krysáci

Pátek
V pátek, 14.4., jsme se jako kmen Kids sešli na nádraží v Nymburce, kde jsme nastoupili na vlak směr Mladá Boleslav. Už ve vlaku jsme se seznámili s Hodanem, Hubertem a Edou kteří nás doprovázely po celou dobu naší víkendovky. V Boleslavi jsme vystoupili a spěchali na autobusové nádraží, kde jsme hráli hry a ze kterého nám odjížděl autobus do vesnice s názvem Bezno. Po cestě autobusem jsme počítali červená auta a počty sahaly až do astronomických hodnot. V Bezně jsme se ubytovali ve staré, na pohled strašidelné faře, ale zevnitř vypadala vcelku útulně. Po rychlém ubytování a vybalení spacáčků a karimatek musela následovat hra a jaká jiná než všemi oblíbená schovka. Zhruba po 12 kolech naší nejoblíbenější hry byl čas jít na kutě, ale předtím nemohla chybět pohádka o Krysácích na dobrou noc.

Sobota
Každý den musí začít rozcvička, takže ani my jsme ji nemohli vynechat. A když už jsme byli venku na rozcvičce, tak jsme si rovnou skočili do obchodu pro nějakou tu snídani. Po snídani nám ale zavolala Praha. Praha byl státní orgán, který se staral o to, aby se vedoucí Jirka měl dobře. A když byly děti na Jirku ošklivé, Jirkovi nezbývalo než zavolat do Prahy aby to trochu srovnala. První příkaz od Prahy přišel tedy po snídani. Dostali jsme za úkol sesbírat odpadky kolem nedalekého rybníčku a z jich postavit lochneskou příšeru. To se nám za pomocí rukavic a pytlů na odpadky povedlo a dokonce jsme udělali i dobrý skutek. Následoval oběd připravený skvělou vedoucí a kuchařkou Míšou. Na něm jsme si moc pochutnali a dostalo se i na dalších pár kapitol o Krysácích. Po posledním klidu však znova zavolala Praha. Tentokrát jsme dostali za úkol vzít Jirku na výlet někam po okolí. A tak jsme se vydali k oboře daňků v Niměřicích. Cesta nám zabrala skoro celou druhou polovinu dne, avšak naštěstí nás ještě čekala slíbená pyžamová party s popcornem a hrami. Na závěr dne nás ještě čekalo pár kapitol Krysáků a pak, unaveni po výletu, jsme zalezli do spacáků.

Neděle
Čekal nás poslední den naší víkendovky a jak už bylo zmíněno, každý den začíná rozcvičkou a tak jsme se řádně rozcvičili a pak jsme šli zpátky na faru, kde jsme si zabalili všechny věci do batůžků a po snídani nás čekal úklid. Úklid jsme zvládli v celku rychle takže nám zbyl čas na pár kol schovky a jelikož nám autobus odjížděl až ve třináct hodin, mohli jsme ještě jít ven hrát sportovní hry. Cestou zpět jsme se naobědvali a rozloučili se s Krysáky (a Prahou). Na nymburském nádraží na nás čekali naši rodiče a tak skončila i naše víkendovka.

Jiří Beneš (vedoucí RK)

FOTOGRAFIE
https://eu.zonerama.com/34phrr/Album/9661609

DISCOVERY RANGERS (9 – 11 let)
Jak vycvičit draka

Naše víkendovka začala v Nymburce, kde jsme všichni naskákali do vlaku, který nás dovezl až do Lysé nad Labem. V Lysé jsme netrpělivě vyhlíželi náš autobus, o zábavu však nebylo nouze. Zanedlouho autobus přijel, a tak se každý i s batohem naskládal dovnitř.
Po příjezdu do Benátek nad Jizerou jsme dorazili do budovy Církve Bratrské, kde jsme si následně pochutnali na večeři. Seznámili jsme se s vikingem Škyťákem, synem drakobijce, který nás poučil o tom, jak jsou draci nebezpeční. Dokonce nás naučil několik technik, jak takového draka skolit. Po lekci lovu si každý mohl svoje zážitky z pátku zaznamenat do svého vikingského deníku. Následovalo pár kol tiché pošty, která se stala oblíbenou hrou víkendovky.
Druhý den ráno nás při snídani překvapil Škyťák s tajemnou zprávou, že nám chce něco ukázat. Vyrazili jsme tak na výpravu. Ukázalo se, že Škyťákovým tajemstvím bylo dračí mládě Bezzubka, které neumí létat. Po celou dobu výletu jsme Bezzubku poznávali a krůček po krůčku jsme zjišťovali, že draci jsou vlastně dobrosrdečná stvoření. Museli jsme Bezzubku však uchránit před zlými vikingy, a tak jsme se jim pomocí kličkování skrz bahnité cesty snažili vyhnout. Energii na únik jsme načerpali z řízků a pořádné dávky zeleniny.
S návratem z výletu jsme si vyplnili další listy vikingského deníku, otestovali kolotoč na zahradě, či někteří si dali krátkého šlofíka :). Následně jsme vytvářeli encyklopedii draků, jejíž text jsme nejdřív rozšifrovali. Po úspěšném zapsání všech druhů draků do deníku jsme se všichni vrhli na přípravu večeře. Jídlo, které jsme si uvařili, nese název „Bahno“ a i přes svůj nepříliš vábný název velmi potěšilo naše hladová bříška.
Po večeři jsme si od Dády vyslechli slovíčko, zahráli Městečko Palermo a čekalo nás závěrečné překvapení – film – Jak vycvičit draka. Hned jak film skončil, provedli jsme čistění zubů a hurá do spacáčků.
V něděli nás čekal ranní úklid, který kvůli šikovným pomocnicím probíhal levou zadní. Pak nás čekala jen bohoslužba a odjezd domů. Víkendovka byla moc super a těšíme se na další společné akce.

Světluše Serbusová (vedoucí DR)

FOTOGALERIE
https://eu.zonerama.com/34phrr/Album/9664984

ADVENTURE RANGERS (11 – 14 let)
Po stopách Krumvíta

Během roku můžeme zažít spoustu různých akcí, nicméně kmenovky jsou v něčem jedinečné. Čas, který strávíme jen s našimi vrstevníky nám často pomáhá vytvořit si partu s pevnými bližšími přátelstvími. A taky si to pořádně užít. Proto jsme se na víkendovku tak těšili.

Všechno to začalo už na jedné schůzce, kde jsme společně vymýšleli jídelníček na víkendovku. Podle něj jsme v pátek udělali nákup a poté se už vypravili na místo určení. Měli jsme možnost přespávat na chalupě jedné z vedoucích, kde byla velká zahrada. V pátek ale pršelo, a tak jsme byli rádi vevnitř, dali si večeři, povídali, vyslechli slovíčko, hráli Bang a také si něco přečetli s knížky Strážce ohně, která nás provází celý rok.

Další den nás čekala výborná snídaně, jak by ne, když jsme si ji sami vymysleli předem. A poté marshmallownová hra v týmech a výroba naší hlídkové vlajky, kterou od teď máte možnost vidět na našich schůzkových nástupech. Následně jsme sami zapálili oheň a uvařili si na něm oběd. Dělali jsme těstoviny s rajčatovou omáčkou a párkem.

Odpoledne jsme se vydali po stopách Krumvíta. Během cesty jsme šli nejen po fáborkách, ale i podle buzoly a zjišťovali, kam se Krumvít během cesty dostal a že nakonec dojel ke svému pánovi v nepřátelské Franské říši. A nejen to, dokonce tam donesl podstatné informace, jak porazit vojsko naší milované Moravy. Co se bude dít dál už se ale dozvíme na schůzce.

V sobotu večer jsme si na ohni opekli špekáčky a párky a udělali si čokoládu v banánu a prostě jsme se měli dobře. Taky jsme si u ohně povídali, poslechli si slovíčko, hráli Městečko Palermo. Všechno jsme to zakončili schovkou ve tmě a šli spát.

V neděli ráno jsme zas měli výbornou snídani, na které vzniklo naše tajné heslo LKSKPN. Pokud ho chcete odhalit, budete si muset odchytnout nějakého člena AR na schůzce. Pak už jsme jen balili, udělali si tortilly na cestu a vydali se na autobus. Myslím, že akce se povedla a už se těšíme na nějakou další!

Hana Zikánová (vedoucí AR)

FOTOGALERIE
https://eu.zonerama.com/34phrr/Album/9661660

EXPEDITION RANGERS (15 – 17 let)
Cyklo-NE!-puťák

V pátek za vydatného deště vyrazil kmen Expedition na svou druhou kmenovku letošního roku. Tentokrát jsme si s sebou vzali nejen krosny, ale navíc ještě kola. Ve vlaku jsme si poslechli první část příběhu, který nás provázel po celý víkend. Pak jsme se rozdělili na dva týmy – Motýlky a Berušky a vyluštili jsme nákupní seznamy, podle kterých jsme po příjezdu do Svitav nakupovali. Když už jsme měli všechno nakoupené jídlo v krosnách, všechna světýlka připevněná na kolech a vyřešili jsme i ovesné vločky rozsypané v batohu, mohlo naše cykloputovaní začít. Vytrvalý déšť nás provázel po celou dobu šlapání, takže velice brzy jsme ho už ani nevnímali. Za nedlouho se ještě setmělo natolik, že na cestu, která stále stoupala a klesala, přestalo být vidět, takže jsme se nevyhnuli ani pár pádům do příkopu, který vedl podél cesty. Přesto je ale toto noční putování asi tím nejsilnějším zážitkem nás všech. Když jsme unavení, mokří a hladoví šlapali posledním lesem, najednou se před námi z ničeho nic objevila chaloupka – naše Brlenka. Netekla tam sice voda, kadibudku jsme ten večer ani nenašli a deky byly možná plné blech, ale pro nás byla toho večera ztělesněním toho nejlepšího suchého a teplého domečku. Vytáhli jsme všechny naše zásoby z domova a hladově se do nich pustili, pak už jsme se jen vydali po žebříku do druhého patra, které bylo na spaní. Každý si tam našel svou matraci, vytáhl spacák a usnul.

V sobotu se nám dokonce posunul budíček a my tak mohli spát o hodinu déle. Po snídani oba naše týmy dostaly mapu a očíslované obálky, v nichž byly papírky s místy, která mají navštívit. A tak Motýlci a Berušky znovu usedli na kola a vyrazili na cestu. Odpoledne jsme se všichni i s vedoucími společně sešli u jedné vyhlídky a tam si dali oběd. Poslechli jsme si další část příběhu, udělali společnou fotku a pokračovali ve šlapání. Cesta nám hezky ubíhala až do chvíle, kdy se Honzovi dostal kámen do duše (té u kola). Po Eliščiných neúspěšných pokusech o opravení jsme nechali Honzíka napospas Kubovi a všichni ostatní jsme pokračovali na kolech do Brlenky. Dorazili jsme tam zase hladoví, takže jsme se hned vrhli do vaření večeře. Voda na našich kamínkách se však nechtěla začít vařit, takže když se vrátili i kluci, co museli jít pěšky (kolo se nepodařilo opravit), těstoviny ještě nebyly hotové. Nakonec se nám však podařilo udělat úspěšně večeři i opravu kola. Všichni jsme byli toho den už tak unavení, že do spacáčků jsme šli dobrovolně.

Neděle se nesla ve znamení úklidu, protože bylo potřeba vrátit Brlneku do původního stavu. Největší oříšek bylo najít své kusy oblečení u kamen, kde se všechny sušily. Pak už nás čekala jen závěrečná cesta na kolech zpátky do Svitav. Konečně jsme tak spatřili cestu, na níž probíhaly naše páteční útrapy. V parku ve Svitavách jsme se ještě občerstvili s’mores, které jsme si dělali na našem plynovém vařiči, protože se nám nepodařilo zapálit mokré dřevo. Potom jsme už dojeli na nádraží, naskládali všechna kola do vlaku a vydali se domů. Posledním zpestřením naší víkendovky bylo to, že nám v Kolíně ujel vlak do Nymburka. Ale nebyl by to žádný cyklopuťák, kdybychom hodinu čekali na přípojný vlak. Místo toho jsme už opravdu naposledy nasedli na kola a dojeli na další zastávku, kde jsme akorát stihli vlak, který nás zavezl domů.

Alžběta Marková (vedoucí ER)

FOTOGALERIE
https://eu.zonerama.com/34phrr/Album/9668854