Není doktor jako Doktor. Příhodný název, náš Doktor byl opravdu jedinečný. Kdysi se seznámil s jedním chlapíkem, jmenoval se Gustav a ten mu dal starobylou rodinnou truhlu, která se předávala po mnoho generací. Posledním Gustavovým přáním bylo, aby Doktor truhlu otevřel. Vydali jsme se tedy s Doktorem do velkého dobrodružství hledání klíčů a otevírání truhly. Doktor cestoval svojí lodí, která zvenku vypadala jako telefonní budka, ale zevnitř byla obrovská. Říkal jí Tardis a dokázala cestovat časem a prostorem.

Hned první den jsme se vypravili na Mars, kam si Doktor truhlu schoval. Nic ale nebylo jednoduché. Mezitím, co byl Doktor pryč, truhlu našli podivní zelení mimozemšťané a hlídali si jí. Abychom je obelstili a mohli truhlu získat, museli jsme se převléct a obarvit na zeleno. Vybraní zástupci pak truhlu odnesli a rychle jsme spěchali zpět do Tardisu dříve, než si mimozemšťané něčeho všimnou.

Zjistili jsme, že truhla má na sobě šest zámků. První stopu nám zanechal Gustav. Jeden klíč by měl být u Motilonů. Hned v neděli jsme se tam tedy s Doktorem vypravili.

Několik z nás už tam bylo před sedmi lety, tak jsme mohli zavzpomínat 🙂 Když jsme přijeli, jedna vesnice Motilonů byla obklíčena nepřátelským kmenem Jukonů. Motiloni tam hladověli, a tak jsme jim museli včas donést dostatek jídla. Každý však unesl jen jednu porci a také cestu hlídali Jukoni. Když nás Jukon chytil, sebral nám jídlo. Nakonec se nám ale podařilo vesnici zachránit a Motiloni nám za odměnu dali první klíč.

Když jsme se vrátili, našli jsme pod truhlou dopis, který nás zavedl do Narnie. Tam nás přivítal Vánoční skřítek, který nám řekl, že nám dá dárečky, pokud mu ozdobíme vánoční stromek. Na ozdoby jsme museli získat peníze, ale nakonec se vše povedlo a každý tým dostal jeden dáreček. Týmů bylo pět a v každém dárečku byl jeden klíč. Spolu s klíčem od Motilonů jsme jich tedy měli šest a mohli jsme truhlu otevřít.

Chvíle napětí…co to?

V truhle byla další truhla, menší a zamčená třemi zámky. Na ní byl položený dopis, který nás zavedl do jednoho pražského muzea.

Do toho muzea jsme se vypravili v pondělí. Ředitelka nás seznámila se zapeklitou situací a to totiž s tím, že z muzea někdo ukradl vzácný kámen. Museli jsme vypátrat, kdo z hádajících se pracovníků to byl. A že se hádali pořádně 🙂

Nakonec jsme úspěšně vypátrali, že to byl průvodce a ředitelka nám za odměnu dala vybrat něco ze skladu. Byl tam i námi hledaný klíč a další dopis.

Hned jsme tedy odjeli do doby Robina Hooda, jak bylo napsáno v dopise. Zde nás přivítali naříkající vesničanky prosící o pomoc. Abychom vesnici zachránili, museli jsme vesničany ošetřit a odnést do nemocnice. Večer nám pak Robin Hood předal klíče na důkaz jeho vděčnosti.

Další den ráno jsme truhlu otevřeli a našli v ní truhlu se dvěma zámky. Odcestovat jsme měli kamsi na vesmírnou loď Muse 3. Tak jsme tam dojeli a přivítali nás neznámí kosmonauti. K večeři nám dali chleby a v nich byli klíče.

Když jsme se vrátili zpátky a otevřeli truhlu, dopis nás zavedl na Jitřního Poutníka, kde byli mnozí z nás před rokem, a tak bylo pro některé velkým radostným překvapením, když je zde čekal Drinian.

Další den ráno jsme s Jitřním Poutníkem přicestovali na Osamělé ostrovy, kde nás guvernér požádal o pomoc s ekonomikou. Chodili jsme tedy do různých přístavů, tu koupili levně, tam prodali draze. Získávali jsme spoustu peněz. Guvernér nám pak předal tři klíče, které zde zanechal jeden z předků Gustava. Zároveň zde nechal dopis, který byl ale napsaný v nějaké zvláštní řeči. Doktor měl slovník, a tak když jsme dopis vyluštili, zjistili jsme, že musíme do Severní Korey.

Tam jsme dorazili večer a šli spát. Tedy až na juniory. Ti byli zrazeni a přepadeni korejskou tajnou policií a po výslechu odvezeni na různá místa. Postrádali jsme je pak celé dopoledne než se dostali zpátky.

Mladší byli v noci vzbuzeni, aby pomohli hodnému Sushimu v boji proti komunistickému režimu, také získali klíče, a pak ve spěchu utekli na tajnou základnu SHIELDU, kam je dovezl Doktor, aby je ochránil.

Byli jsme tedy sice v bezpečí, ale nemohli jsme nechat naše juniory v Severní Korey. Jediný, kdo nám mohl pomoct, byli Avengers. Přes noc ale na základnu SHIELDU zaútočila nepřátelská organizace HYDRA a přerušila nám spojení. Museli jsme tedy získat kabely a propojit satelity tak, aby se spojení obnovilo. To se nám nakonec podařilo a když nám agent přivezl naše juniory, hned jsme k nim běželi a vítali je 🙂

Když jsme pak zas otevřeli truhlu našli jsme v ní podivnou truhličku, která při pohybu pípala a měla na sobě klávesnici s odpočítavajícím časem a pět zámků na kódy. V pátek ráno jsme se z dopisu dozvěděli, že musíme jít do Bechyně, kde na různých místech najdeme indicie ke kódům k pěti zámkům. Božena, která nám zde dopis zanechala, byla totiž první z dlouhé linie Gustavových předků, která se rozhodla poklad více zabezpečit. V Bechyni jsme se dozvěděli, že kódy jsou data narození nebo úmrtí jejích předků. Museli jsme tedy obejít různé lidi, kteří nám za splněné úkoly dali indicie, ze kterých jsme nakonec vyčetli jména všech předků a utíkali na hřbitov zjistit potřebná data.

Stihli jsme to jen tak tak, málem na truhle došel čas a to už bychom jí neotevřeli. V truhle byl dopis, kde bylo napsáno, kde je zakopaný poklad. Když jsme ho vykopali, zjistili jsme, že je plná peněz – no podívejte se sami 🙂

Teď už nezbývalo než slavit, poklad jsme si rozdělili a v sobotu autobusem odjeli domů.

Fotografie najdete zde: https://www.zonerama.com/34phrr/819860

A videa z tábora zde: